Ze Strahova s policejním doprovodem a třemi body

Uplynulou sobotu se konal další výjezd fanklubu na venkovní zápas FC Vysočina. Tentokrát naše cesta byla kratší než v minulých týdnech, cestovali jsme pouze do stověžaté matičky Prahy, kde nás čekal souboj se Spartou B. Pro brzký ranní výkop jsme měli plánovaný výjezd již na půl osmou. Píši plánovaný, protože se vyjelo o dosti déle. Hold páteční čarodějnice udělali s některými své, viď Dejve? Po čase nás vyjela pořádná tlupa a tak jsme jeli v šestnáctimístným autobusu, a s novým dopravcem. Když přijel, radovali jsme se, že to má na střeše lůžkovou úpravu, byl to kufr :(. Pomalu jsme naskákali dovnitř a čekali až se zaplní i poslední místečko…

… A jelo se. Cesta po dálnici ubíhala svižně, někteří z nás nestihli spočítat ani všechny panely, po kterých jsme projížděli. Nálada uvnitř byla jako vždy výborná, pomohli přinesené lihoviny. Po dvou zastávkách jsme se pomaloučku blížili ku Praze, na jejímž začátku si nás vyzvedla policejní hlídka. Asi aby burani z Jihlavy nezabloudili ve velkoměstě. To už se ale v autobuse přestalo pít, zmalovali jsme se jinak. Naše obličeje ozdobily žlutomodré barvy. Po několika nadávkách na dopravní situaci v Praze jsme se drkotali do kopce na Strahov. A jsme tu. Za pět minut dvanáct, pomyslel jsem si při pohledu na čas. Rychle koupit lístek a jít roztáhnout sektorovku. Pořadatelé nás pustili na horní ochoz tribuny, odkud naše pýcha krásně visela, dělala nám tak krásné zátiší.
    Jen jsem seběhl dolu zápas začal. A začal moc dobře, vlastní brankou Sparty. Mešaňović hledal ve vápně lépe postaveného spoluhráče, před kterým ukopl míč, naštěstí míči v cestě stála brána. Fandění začínalo mít grády. Začali se nám ozývat i prázdná místa z protější tribuny. Sparťanští příznivci však nikde (asi trénovali válení na silnici), hrstka nejvěrnějších se roztáhla po celé hlavní tribuně, aby to vypadalo lépe. Netrvalo dlouho a znovu jsme si zakřičeli gól, tentokrát si Muris poradil sám. A když v 26. minutě přidal třetí branku kapitán Dort, bylo vyhráno. Druhý poločas byl z našeho pohledu horší, spíše jsme se bránili a chtěli udržet výsledek. Alespoň jsme na zápas lépe viděli, neboť se hrálo blíže k nám. Opětovně zazářil brankář Uvarenko.
    Cestou domů jsme se stavili v nedalekých Velkých Popovicích. V restauraci pod ledem, nedaleko pivovaru, jsme si naplnili své žaludky. Cestou domů panovala v autobuse unavená nálada. Do Jihlavy jsme dorazili okolo čtvrté. A tak skončil další skvělý výjezd se třemi body navrch. Pojeďte příště s námi stojí to za to.