Marek Zúbek: "Věřím, že Jihlava letos postoupí"

Přinášíme vám rozhovor s hráčem, který za svou bohatou kariéru odehrál v naší nejvyšší soutěži neuvěřitelných 16 sezon. Jihlavští fanoušci si ho pamatují jako bojovníka s bezedným fyzickým fondem, který neúnavně dřel od první do poslední minuty – defenzivní záložník Marek Zúbek.

Zkušený defenzivní záložník, znamenitý organizátor hry a dirigent týmu začínal v Bedřichově u Jihlavy, ještě coby žák však přišel do Brna. V lednu 2003 přestoupil do belgického Lommelu, ale už v dubnu se vrátil. Klub totiž v březnu zkrachoval a hráč dostal od Mezinárodní fotbalové federace výjimku a mohl změnit dres i mimo přestupní termín. V Brně však zůstal jen do léta, kdy přestoupil do Ostravy, jenže neuspěl a v lednu 2005 se do Brna vrátil na hostování. Po půl roce odchází na hostování do Jihlavy, kde se během 28 ligových zápasů stává jedním z nejoblíbenějších hráčů v jihlavské historii. V létě 2006 jde do Zlína, po dvou letech angažmá opouští a svoji bohatou kariéru zakončí v rakouských nižších soutěžích. V současné době zastává pozici asistenta trenéra staršího dorostu Zbrojovky Brno.

Marku, jaký je tvůj nejlepší a nejhorší fotbalový zážitek?

Pro mě byly nejlepšími zážitky zápasy před plnými tribunami. Je to velmi motivující, když vás vyprodaný stadion žene dopředu. Přál bych zažít každému ten pocit při nástupu na zápas, kdy čekáte v tunelu a slyšíte řev tribun. Měl jsem štěstí, že jsem to zažíval pravidelně na začátku mojí kariéry v Brně. Co se týče nejhorších zážitků, mám  v hlavě dva. Ten první je z působení v Brně, kdy jsme v poháru UEFA prohráli na hřišti Rapidu Vídeň 6:1. V hledišti bylo asi šest tisíc brněnských fanoušků. V tom zápase jsem měl být jedním z tahounů týmu, ale ten zápas se mi škaredě nepovedl. Dalším je samozřejmě sestup s Jihlavou z první ligy. V dalším působení jsem taky sestoupil se Zlínem, ale ten první mě upřímně mrzí víc.

Půjdeme ve vzpomínkách  hlouběji. Kdo ti dal v minulosti jako trenér nejvíce?

Zažil jsem množství trenérů a každý mě nějak ovlivnil, ať už pozitivně nebo negativně. Každá zkušenost je dobrá. Vzpomínám si na jihlavského trenéra Schleifera, pod kterým jsem hrával od 11-12 let, potom v Brně dorosteneckého trenéra Haraštu. Dalším byl trenér Večeřa. Těmto pánům jsem vděčný za to, že mi ukázali cestu.

Na svém kontě máš kromě 9 startů za reprezentaci do 21 let i tři starty za áčko národního týmu. Dostat pozvánku v 21 letech musel být velký šok. Jak se na celou svoji reprezentační kariéru s odstupem času díváš?

Za reprezentační „A“ tým jsem odehrál tři přátelské zápasy. Z dalšího reprezentačního srazu jsem se musel kvůli zranění omluvit. Následoval rok a půl, kdy jsem několikrát absentoval v lize vinou dalších zranění. Jsem přesvědčený, že bych při dobrém zdravotním stavu odehrál i nějaké kvalifikační utkání. Moje starty se datují do doby těsně po Euro 1996, takže jsem měl možnost hrát s hráči, kteří patřili do evropské špičky (Nedvěd, Berger, Šmicer,…).

Jak vzpomínáš na jihlavské působení?

Na jihlavské působení vzpomínám velice rád. Sešla se tu výborná parta lidí. Na fotbal chodila spousta lidí. Kluci, kteří si postup do ligy vybojovali se na ni hrozně těšili a přenesli to i na mě. Stále mě mrzí sestup, protože vím, že jsme v tom ročníku rozhodně nepatřili mezi sestupující. Stačilo vstřelit v některých domácích zápasech gól (Ostrava, Ml. Boleslav, Blšany) a nemuselo se stát to, co se událo v posledním kole. Byl jsem přesvědčený, že se do Jihlavy vrátím a pomůžu ji zase zpátky, ale většinou je to jinak než si člověk plánuje.

Sleduješ jihlavské výsledky? Jsi s někým z klubu v kontaktu?

Jihlavské výsledky samozřejmě sleduji. Párkrát jsem byl i přímo na stadionu, když to čas dovolí. Občas si zavolám s Míšou Veselým, takže mám docela přehled o dění v jihlavském fotbale. Výborný trenér, velice solidní hráčský kádr. Doufám, že tento ročník se konečně povede dotáhnout k postupu a budu moci sledovat derby Zbrojovka vs Vysočina.

Jak vzpomínáš na náš, na fanoušky FC Vysočina?

Samozřejmě, že na jihlavské fanoušky vzpomínám rád, co jiného můžu na vaše stránky napsat, že :-) Nevzpomínám si, kdy jste vůči našemu mužstvu vyjadřovali nějaké negativní reakce. Drželi jste při nás i po prohraných zápasech a tleskali jste i těsně po sestupu z ligy. Toho si nesmírně cením. Ten postup do ligy přeji Jihlavě strašně moc taky kvůli vám!!!

Čím se v současné době zabýváš? Neláká tě v budoucnu kariéra prvoligového trenéra?

Teď působím jako asistent trenéra u staršího ligového dorostu ve Zbrojovce. Je to činnost, která mě baví, protože mám možnost pracovat s velice talentovanými hráči. Navíc ve Zbrojovce nastala situace, že odchovanci budou preferováni do „A“ týmu, takže si to uvědomují i oni a tak to přináší i výsledky, což je i pro nás trenéry ohromně motivující. Samozřejmě mě láká kariéra prvoligového trenéra. Cesta je ale dlouhá a náročná :-)

Co bys na závěr našeho rozhovoru vzkázal jihlavským fanouškům?

Držte palce a pěsti svým hráčům, alespoň tak, jak jsem to zažil já v dresu FC Vysočina Jihlava!

Owen