Domů bez bodů a málem i bez Jammyho

Další výjezd, v pořadí již osmý v letošní sezoně se už jako tradičně vydařil, i když jsme se nakonec vraceli domů s prázdnou. Po předchozích dvou brzkých odjezdech (v 5:30) jsme se tentokrát pořádně vyspali, odjez byl naplánován na půl desátou. Stejně jako do Sokolova jsme jeli větším autobusem, pro 24 osob. Proto se tento výjezd dal označit asi jako nejpočetnější letos.

 První zastávka byla na tradičním místě, u Naháče. A již zde se začalo pěkně zvesela. Pepe si začal na jednomu ze stolků stavět komín z plechovek a na samí vrchol postavil kelímek s kávou. Poté se Pechy začal pyšnit se svojí nedeformovatelnou plechovkou, a Pepe ji hned vyzkoušel tím, že si na ní stoupnul. Jak to dopadlo si asi každý umí představit sám. Ještě než jsme odjeli, jsme si na autobuse umyli zadní okno, za které jsme vyvěsili jednu z vlajek, a jelo se dál. Při průjezdu Prahou nám Pechy ukázal stavbu, kde málem přišel o život, a vesele se pokračovalo v cestě. Do Mostu jsme přijeli asi 40 minut před výkopem utkání a tak jsme zapluli do jedné přilehlé hospůdky, kde jsme si každý dali jeden kousek a šlo se fandit. Po příchodu do sektoru hostí jsme tradičně rozvinuli sektorovku i menší vlajky jsme umístili na plot, kde se objevili i tři zahraniční vlajky Slovenska, Brazílie a Bosny a Hercegoviny. Hned od začátku utkání jsme začali pěkně zostra a na stadionu vytvořili skoro domácí atmosféru. Domácí kulisu připomínali i hráči, bohužel si vybrali zrovna zápas s Duklou. A tak jsme se hned v 10 minutě rozesmutnili. Ale náladu nám po půl hodince zpravil Tlustý, který srovnal stav. Poté přišla jedna z prvních velkých minel pomezního rozhodčího, který si vymyslel rohový kop pro Most, po kterém jsme obdrželi další gól. I když do konce poločasu již mnoho času nezbývalo, stejně jsme vyrovnali i podruhé. Tentokrát se po rohu prosadil Karol Karlík. Poté přišla pauza, ale my jsme povzbuzovali i rozehrávající hráče, kteří se nám odměnili i gólem, bohužel ale v poločase a do prázdné brány, takže nic moc. Také druhý poločas pokračoval ve stejném duchu jako domácí duel s Duklou. Most opět vedl, a my znova dotahovali. Ale i úspěšné srovnání skóre nám ani tentokrát body nepřineslo. Nejdřív se nechal vyloučit Kadlec, bez jehož zákroku, by šli hosté do vedení asi o něco dřív. Nicméně i nakonec dali čtvrtou branku. Jihlavští hráči již s výsledkem nic nezmohli, i když moc chtěli a v zápase šla vidět, panem Urbanem mnohdy zmiňovaná, křeč. Po čtvtém gólu se jeden z fanošků (Milan Trtík) naštval natolik, že vzteky hodil fandítkem, které se nešťastně odrazilo zpět a roztrhlo mu obočí. Poté zavolal na fotografujícího Jammyho, který se na něj otočil a poté špatně šlápnul, a přepadl přes sedadlo o čtyři řady níž. Skončilo to sanitkou a dvouhodinovým čekáním u nemocnice. Jako každý, byl i tento výjezd úžasný.

                                                                                        ZAČNĚTE JEZDIT NA JAŘE S NÁMI!!!!!

                                                                                                     STOJÍ TO ZA TO!!!!!